Divoké kmeny

1. listopadu 2008 v 19:41 | hrony |  O hrách
Čo tak sa znovu vrátiť do minulosti? Konkrétne do stredoveku .. Táto hra je veľmi zaujímavá.. Máte tam vlastnú "vesnicu" - konkrétne dedinu a tú musíte priviesť do najväčšej slávy a moci. Postupne potom môžte obsadzovať iných hráčov, alebo dediny .. Odkaz: www.divokekmeny.cz a www.divoke-kmene.sk .. Ja hrávam na obidvoch - na českom hrávam na servery 5 a 9 a na slovenskom na servery 1 a 2 .. Pod perexom zaujímavý príbeh ..




Když tuto zemi byčovali nájezdníci vládl v zemi hlad a bída... Jednoho dne se král rozhodl že v čele jeho nové armády by měl stanout nějaký mocný a udatný bojovník a rozeslal své posly do okolních vesnic, aby všichni muži kteří umí zacházet s mečem a mají odvahu ať v následující den v čas kdy slunce má největší sílu
přijdou na nádvoří hradu... V tento den se lidé schovávali po stinných místech nádvoří protože se roznesla zpráva o mužích kteří přijdou. Byly to mohuní bojovníci co jedním sekem sekery uťaly statnému býkovy hlavu. Byly to zkušení válečníci a mezi nimi samozhřejmě naprasto neznámí lidé... Král vždy ukázal na dva tyto muže svým prstem a ti se spolu začali bez milosti bít... Takto to šlo i následující dny... a mužů ubývalo... Někteří sice nezemřeli, ale byly dost vážně ranění... Až nastal den kdy se měli utkat poslední dva válečníci... Udatný rytíř, který kdysi velel mocné armádě. A chudý sedlák z nemanic, kterého naučil bojovat jeho otec. Proslýchalo se že jeho meč je ukován z nejpevnější ocely a jeho síle že se nevyrovná ani stádo koní a že jeho otec byl zvláštní muž bez minulosti a dokázal ůprobudit mrtvé... V den D se oba setkaly na nádvoří... Bylo deštivé odpoledne udatný rytíř v plné zbroji a sedlák pouze se svým mečem... Král požádal rytíře, aby odhodil svoji zbroj a bojoval jako muž s mužem, ale on odmítl a vrhl se na svého soka... Ten odolával jeho útokům, ale neměl jak mu ublížit protože rytíř měl dokonalou zbroj. Už už to vypadalo že sedlák prohraje když v tom vysvitlo slunce a on jakoby ožil... Jedným mocným úderém usekl rytíři hlavu... Všichni jásali že on je tím kdo bude velet jejich nové armádě, ale on odmítl a vrátil se zpět na svůj statek... Armádu vedl do boje jeden z poražených bojovníků... Byly rozprášeni a nájezdníci podpálily všechny vesnice a všechny vyvraždily... Jednoho došlo i na malou vesničku ve které žil sedlák se svojí krásnou ženou a synem. Všichni muži byly vyvražděni... Jen syn sedláka uprchl a dopadli ho pod stromem jehož kmen by 10 mužů neobjalo. A pod ním seděl u starého dřevěného kříže a modlil se... Ještě před tím než k němudojeli stihl na tento kříž ze svého prstu, který si propíchnul kápnout 3 kapky... V tom jakoby se zvedla bouře... Prach se zvedl ze země a ta se mocně otřásla. Když prach klesl a nájezdníci se vzpamatovali byl pryč a už ho nikdy nikdo neviděl jenom pod tímto stromem zůstal kříž s vyrytým nápisem, který nikdo nedokázal dlouhá staletí rozluštit... Nájezdníci dlouho okupovali tuto zemi a nikdo se jim nedokázal postavit ani samotné vojsko krále...
Až jednoho dne mladý chlapec objevil tento kříž v hustém lese který tam vyrostl. Rychle běžel do vesnice a tam všechno pověděl nejodvážnějšímu muži ten se společně s ostatními vydal na ono místo.
Jeho nohy jako by sami znali cestu... Přistoupil k tomuto kříži a ostatní ostoupily. Poklekl a začal číst nápis... Když ho dočetl obloha se zatáhla, zvedl se vítr a prach, země se otřásla. Když prach klesl před jejich zraky stál rytíř v udatné zbroji a s mečem jaký ještě žádný kovář nevykoval... Tento rytíř vstanul v čele královy armády a rozprášili nájezdníky do jediného... Od té doby je rod paladinů udatnými rytíři a a vůdci neporazitelných armád...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama